Největší ledové jeskyně na světě - Eisriesenwelt - se nacházejí v pohoří Tennengebirge v Rakousku nad městečkem Werfen (na protilehlé straně údolí řeky Salzach). (Jsou sice ve světě jeskyně v podstatně větší co do délky ((USA  i v Rakousku)), ale žádná z těch delších není „ledová“.)  Obrovský systém labyrintů, chodeb a dómů v Eisriesenwelt se větví do vzdálenosti více než 40 km. Její přední (dolní) část dlouhá asi 1 km je pokryta 30 000 m čtverečními ledu, dosahujícího místy tloušťky až 20 metrů.

 Poznámka: Demenovské jeskyně,nebo Dobšinská l´adová jeskyňa ve SR. známé většině českých turistů, jsou podstatně menší

Jeskyně se nacházejí v nadmořské výšce 1400 až 2000 metrů –rozdíl nadmořské výšky dolní části a horních otvorů 600 m!!. Vzhledem k silnému proudění vzduchu v jeskyních je tu teplota celoročně kolem 0 stupňů Celsia. V létě je do jeskyní nasáván vzduch otvory na vrcholu pohoří, odkud proudí jeskyněmi, kde se ochladí a vane ven v nejnižším bodě. V zimě naopak stoupá relativně teplejší vzduch z jeskyně horními otvory ven. Nejchladnější částí celého systému je nejnižší část, kde se vytvořila asi kilometr dlouhá souvislá ledová vrstva. Led se v jeskyních vytvořil právě z důvodu takovýchto klimatických podmínek. Nejchladněji je zde na jaře, kdy právě dochází na povrchu k tání sněhu. Voda z něj vtéká do jeskyně, kde mrzne.

Do konce 19. století nebyly ledové jeskyně odborníkům ani veřejnosti známy. Vstupní otvor do jeskyně v nadmořské výšce 1641 metrů totiž není z údolí vidět.V roce 1879 objevil jeskyně přírodovědec Anton von Posselt Czorich ze Salzburgu a povedlo se mu dostat se asi 200 metrů hluboko. O rok později publikoval zprávu o svém objevu v horolezeckém časopise tehdejšího Alpského spolku, avšak jeho objev rychle upadl v zapomnění. V roce 1913 provedl výzkum jeskyní Alexander von Mörk. Se svou expedicí podnikl výpravu ve vlastnoručně vyrobených potápěčských oblecích k podzemnímu jezeru Sturmsee za přední zaledněnou částí jeskyně. 

V roce 1920 byla v blízkosti postavena první jednoduchá chata Forscher Hütte a byly vybudovány jednoduché chodníky a stezky umožňující výstup až k jeskyním. Jeskyně se stávaly turisticky atraktivní. V roce 1924 byly zpřístupněny pro pěší turistiku všechny ledové části jeskyní.

Od roku 1953 bylo možné se k jeskyním dostat po dosti špatné silnici Eisriesenweltstrasse. V roce 1964 byla silnice rozšířena pro obousměrný provoz a v roce 1974 bylo vybudováno parkoviště s kapacitou 300 osobních automobilů. V roce 1955 byla vybudována visutá lanovka s největším převýšením v Rakousku, která zkrátila čas výstupu k jeskyním z jednoho a půl hodiny na několik minut. V letech 1977 - 1978 byla lanovka celkově modernizována a vybavena většími kabinami pro 15 osob. Hodinová přepravní kapacita se tak zvýšila na 250 cestujících v každém směru. V důsledku turistického „boomu“  jeskyně navštíví více jak 20000 návštěvníků za rok . V současnosti lanovka dosahuje sklonu asi 50 stupňů. Pro původní návrh na stavbu lanovky z údolí Salzachu širokou skalní úžlabinou do místa ležícího asi 100 metrů od vchodu do jeskyně nebyly finanční prostředky

Návštěvníci jsou provázeni jeskyní ve skupinách po 50, každý 5. je vybaven karbidovou lampou – pohybují se po dřevěných chodnících, během prohlídky vystoupí (a sestoupí) po přibližně 750 schodech. Díky specifickému mikroklimatu ale většina návštěvníků zdolává tuto namáhavou „procházku“  bez velkých zdravotních problémů. Použití fotoblesků a fotografování návštěvníky uvnitř jeskyní je zakázáno.

Jeskyně nemá elektrické osvětlení, návštěvníci – jak jsme již uvedli- zde používají karbidové lampy. Se zavedením elektrického osvětlení se nepočítá ani dnes. Elektrické vedení, reflektory a především světlem způsobený růst zelených řas by narušovaly vzhled ledové výzdoby, ale je tomu tak i z romantických důvodů - návštěvníci mají stejné světelné podmínky jako původní objevitelé a nejsou tak ochuzeni o tento zážitek. Na nejzajímavějších místech průvodci „odpalují“ magneziová světla „  , kterásvým způsobem zážitek prohlubují.

Nejznámějšími útvary jsou Posseltova věž, Hymirova jeskyně a Dóm Alexandera von Mörka.

Zdroje:

http://natura.baf.cz/natura/2003/10/20031001.html
http://www.eisriesenwelt.at/
http://people.freenet.de/dioptas/skeish02.html

Fotografie:
http://www.bslh-saalbach.at/Fotos%20Ausflugsziele/Eisriesenwelt%20Werfen.jpg
http://www.eisriesenwelt.at/
http://people.freenet.de/dioptas/skeish02.html

Přímý odkaz na fotografie:

https://webcave.estranky.cz/fotoalbum/nejvetsi-ledova-jeskyne-sveta/